
Snug
únor 19, 2009Postavy: Sara Tancredi, Maricruz Delgado, Lila Maria Sucre
Kategorie: Post-Escape
Zařazení:Drabble,Family
Vztahy: None
„Jak se jmenuje?” Zeptala se Sára; lehce rozpačitě.Nikdo jí ještě neřekl tento základní fakt,a s tím,že tato návštěva byla překvapení,neměla ani možnost se připravit dopředu.
„Lila” Odpověděla Maricruz,její úsměv blýskající se pýchou a štěstím.Jistě,ale opatrně podala své dítě do Sářiných již připravených rukou. Obývací pokoj jejich nového bytu byl zatím ještě prázdný,až na pohovku a malý konferenční stolek,ale s dítětem v náručí to Sáře připadalo útulné.Lila pomalu usínala,její očka ještě naposledy mrkaly.
„Je nádherná.” Řekla Sára zlehka,a tón jejího hlasu ji poněkud překvapil.Uplynuly sotva 2 týdny jejich znovu-nalezené svobody,a každou od toho dne byla Sára konečně uvolněná,a nekonečně šťastná,šťastná že dostali druhou šanci.Ale právě teď,držící dítě s měkkou pokožkou a buclatými nožičkami,byla ještě více.Věděla,že Lila si nikdy nebude pamatovat situaci,ve které se narodila,ale pouze klid a mír,ve kterém Sára ví,že vyroste.Usmála se,a pohlédla na Maricruz,jejíž oči nikdy neopustili pohled na její dítě.
„Chtěla bys děti?” Zeptala se Maricruz najednou,když si všimla,jak její děťátko spokojeně a pokojně usnulo v Sářině náruči.Byla to osobní otázka,ale Maricruz hádala,že si Sára nebude stěžovat.
„Já…uh..” Sára se na chvilku zastavila.Teď už totiž konečně mohla.Přemýšlela,ale ne dlouho,protože v její mysli je odpověď až nestydatě jasná,až ji to znovu překvapilo.Usmála se. „Ano.”
Autor:Marap
Originál : English here
Překlad:Craney
Hezká
Chválim překlad!
Tahle povídka je vážně úžasná. Úplně jsem si to představila, jak tam spolu ty dvě sedí..